Památky Ostrava a Moravskoslezský kraj

Monumentální radniční budova s konstruktivistickou věží uzavírá ze tří stran Prokešovo náměstí. 85,6 metrů vysoká věž je k budově radnice přichycena pouze 16 šrouby a ani se nehne. Nad průčelím radnice jsou umístěny čtyři sochy (dvě mužské a dvě ženské postavy) znázorňující hlavní funkce města – hornictví, obchod, vědu a hutnictví. 23 praporů zavěšených po obou stranách parteru radnice znázorňuje 23 městských obvodů Ostravy, vlajka celého města pak visí nad hlavním vchodem.

 

Monumentální trojlodní bazilika se dvěma 64 metrů vysokými věžemi je druhým největším chrámem celé Moravy. V době, kdy byla postavena, se v ní mohl před deštěm schovat každý čtvrtý obyvatel města. Vejde se do ní 4000 lidí. U levého vchodu katedrály, najdete tabuli s podrobnostmi o této stavbě.

 

Na centrálním ostravském náměstí stojí řada významných a reprezentativních budov. Za návštěvu určitě stojí Ostravské muzeum v budově staré radnice z roku 1539. Výhled z věže Ostravského muzea vás zcela jistě uchvátí. Z výšky vypadá dlažba náměstí jako perský koberec. Každou hodinu se z muzejní věže ozývá zvonkohra, kterou doprovází vodotrysk zabudovaný v dlažbě náměstí.

 

Nejstarší dochovaná barokní plastika ve městě. Sloup se sochou Panny Marie Imaculaty v klasickém pojetí je vysoký 12 metrů. Za totality byl sloup dočasně nahrazen sochou milicionáře, a tak dlouhou dobu náměstí nehlídala Panna Maria, ale chlápek se samopalem v ruce.

 

Tři funkcionalistické obchodní domy nalepené jeden na druhý. Zatímco Baťa a vedle stojící uzoučká budova, někdejší obchodní dům Pešat, jsou architektonickými skvosty meziválečného Československa, tak obchodní dům Laso je z hlediska architektury spíše opakem. Nic to však nemění na tom, že tyto obchodní domy jsou plné obchodů a života. Ve druhém patře Lasa je dobrá jídelna s úžasným výhledem na náměstí.

 

Nejstarší kostel ve městě pochází ze 13. století. Zasvěcen je sv. Václavu – tedy patronu hranic Českého království. Jeho věž byla ve středověku opatřena cimbuřím a sloužila jako strážní. Dnešní podoba kostela je z 18. století. Při archeologickém průzkumu byly odhaleny i základy původní stavby; jsou vidět na levé straně kostela. Podívat se dovnitř je možno pouze při sobotních mších od 7:30, během kulturních akcí, které se zde příležitostně konají, nebo po předchozí domluvě s farností. Zprostředkovat návštěvu pomůže Ostravský informační servis.

 

Za kostelem sv. Václava se v koutku krčí barokní socha sv. Jana Nepomuckého v tradičním rouše z roku 1717. Intimní zákoutí dotváří zbytek původních hradeb. Větší část hradeb dosud stojí z druhé strany biskupství ve farské zahradě.

 

Jediná kuželovitá halda na Ostravsku dosahuje výšky 315 m n.m. Je tvořena miliony tun vyvezené hlušiny a nabízí úchvatné výhledy na Ostravu a okolí. Halda Terezie Ema je stále aktivní. Prohořívání haldy dokazují obláčky bíléh kouře, které z ní místy vystupují. Smrdí, ale hřeje. Díky teplu, které z haldy stoupá, se na ní nikdy neudrží sníh, zato zde roste teplomilná stepní flóra. Některé zdroje uvádějí, že teplota uvnitř haldy dosahuje až k 1500 stupňů Celsia, avšak není to moc pravděpodobné. Jeden věhlasný ostravský průmyslník na tento údaj reagoval slovy: „Kdyby tam bylo 1500 stupňů, tak tam zrobím vyměnik a vyhřeju zadarmo celou Slezskou až po enhačko“. Halda Terezie Ema je úžasné místo na večerní piknik nad Ostravou. Nezapomínejte ovšem na to, že vstup na haldu je jen na vlastní nebezpečí.

 

Dvoupodlažní empírová budova obklopená továrními halami, které časem vyrostly v místě zámecké zahrady. Vítkovický „centralhaus“ sloužil jako reprezentativní sídlo ředitelů Vítkovických železáren. Přestože majitelé železáren, Rothschildové, na zámku moc času netrávili, hostili zde významné návštěvy. Zámkem se prošli císař František Josef i první československý prezident T. G. Masaryk.